Když už jsem u toho psaní, neodpustil bych si, kdybych nevyjádřil svoji nemalou radost z přicházejícího jara a s ním spojeným zvyšováním teplot a zelenáním-se stromů. Pravda na zelenání je poněkud brzy ale to sluníčko, co hřeje jen co mu nastavíte tvář, je boží. Ne, že bych zimu nenáviděl. Nevadí mi, přeci jen lyžování je jeden z mých nejoblíbenějších sportů, ale teplé počasí a paprsky, které vás proberou z takové té zimní letargie je k nenahrazení. Já konkrétně už jsem se nemohl dočkat. Už při 6 °C jsem vytáhl kolo a jel jsem se projet. Dnes jsem byl samozřejmě taky. Kdybych promarnil volnou neděli a ani se neprojel na kole, bych si vyčítal ještě měsíc. Jinak přikládám foto rozkvetlého kvítí ( nepamatuju si co to je za kytky ) z tetiny zahrádky.

Musím se přiznat. Už asi měsíc a něco přispívám na jeden internetový portál o IT. Provozují ho dva mí spolužáci a já si řekl, že by to mohla být docela dobrá zkušenost. No jen si přiznejme, komu se poštěstí, stát se redaktorem. Taková příležitost se musí chytit za pačesy. Avšak celkem brzo po zahájení mé skromné novinářské kariéra,  jsem přišel na to, že to opravdu není legrace. Nejtěžší je asi sehnat tu správnou informaci, pokud možno z oficiálního zdroje a ne z nějakého podobného zpravodajského serveru. Jo, jo, autorská práva se musí respektovat aspoň pro moje čisté svědomí. Další věc je to dobře napsat. Řekněme si to na rovinu. Nikoho by nebavilo číst krkolomný článek, ze kterého zmateně tryskají informace všemi směry. Nějaký řád je tedy namístě. Ale na druhou stranu mě to docela baví. Ono stát se novinářem bych doporučil mnoha lidem, aby jen neprskali nad články a uvědomili si, že to nejní sranda. Mimochodem onen server je Masteride.cz . Enjoy!

Určitě to taky znáte. Sobota večer, na úkoly není nálada, na netu je pořád to samý a vy se k smrti nudíte. Když tahle nálada přijde na mě, tak si obvykle začnu hrát s foťákem. Nějaká zátiší s vesmírně hlubokým zamyšlením podle všeho nejsou můj šálek kafe. Já nejraději experimentuju. V poslední době jsem si oblíbil funkci dlouhé závěrky (určuje, jak dlouho má čip snímat obraz). Můj kámen úrazu je, že nemám zrcadlovku a tak jsem omezen poměrně chudým nastavením mého kompaktu, který umožňuje závěrku dlouhou maximálně 8 sekund. Výrobce nejspíš nepočítal, že by to někdo chtěl využít i na něco jiného, než na focení v noci. Nicméně tady máte nějaké ty moje výtvory.

Jestli někdy jezdíte kolem nějakého většího letiště, tak jste si určitě všimli, že za plotem občas postává tajemná skupinka lidí s podivnými rourami v rukách. Ty roury jsou samozřejmě fotoaparáty s pořádnými teleobjektivy. Jedná se totiž o spottery, neboli lovce letadel. Tato individua (mezi které čistou náhodou patřím i já) se snaží ulovit ten nejlepší a nejzajímavější záběr letadla nebo z letadla, se kterým se následně pochlubí na spotterských stránkách. Mezi nejznámější a také nejrozšířenější v Čr patří http://www.planes.cz/. Spotterská místa jsou mezi fotografy poměrně profláklá a i když přesto nevíte, kde fotit, tak prolítněte zmíněné stránky.

Jedna z mých nejoblíbenějších činností je ježdění na kole. Když mám plnou hlavu a potřebuju ji vyčistit nebo když je venku pěkný počas, tak vytáhnu ten svůj bajk a jedu. Jsem ten typ cyklisty, kterému rozbitá cesta nevadí, ba je přímo vyhledává. Nejraděj totiž jezdím v lese, po prašných cestách a všude tam, kde se na kole užije pořádný adrenalin. Jelikož pocházím z Chrudimi, vyskytuju se nejčastěji na podhůře a v okolí zříceniny Rabštejnku (kde se mimojíné hraje perfektně airsoft) to jsou v tom našem malém mkraji jedny z mála míst, kde se dá na kole pořádně vyřádit.